My birth country

04. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 

Narodil jsem se v Americe v době, kdy Evropou zmítala vřava druhé světové války. V nepatrné osadě uprostřed přírody, relativně „daleko od hlučícího davu" velkoměst, jsem prožil jen několik prvních štěněcích let nevědomí. Mé vzpomínky na nekonečné honičky s indiány, slastné chvilky v sedle s obhroublými honáky krav a zadumané ticho nad řeřavými uhlíky traperských ohníčků, jsou spojeny až s jednou zapadlou vískou v Podkrkonoší.

Foto Petr Rýgr

Pokračování článku »

Ještě ji mám schovanou

04. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Plaketa z lyžařských závodů

Několik horských městeček se Sněžkou za zády je navzájem spojeno předivem podobných osudů. Ať již je to dávná hornická historie, či pozdější dřevařské intermezzo, nebo současná pověst zimních sportovních středisek. V případě Pece pod Sněžkou a polského Karpacze je to i majestát královny pohoří v městském znaku.

Foto Lubor Kotek

Pokračování článku »

Tajfun - nápad, který zapad

04. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Vynálezce Adolf Linka s vylepšeným modelem

 

Žádný velký duch

není bez trošky bláznovství

/Seneca/

 

Cimrman nebyl sám. Pionýrů slepých uliček se v české kotlině rodí stále dost a dost. Jejich nápady, mnohdy nepostrádající logiku, plní archivní regály úřadů pro patenty a vynálezy v lepším trojrozměrném případě depozitáře muzeí. Jeden takový zapomenutý výkřik několika poválečných sezón v trutnovském regionu byly brusle na sníh s bombastickým názvem Tajfun. Vývoj zimních sportů šel ale jinudy. I když? Možná předznamenaly dnešní běžecký bruslařský styl, možná jsou spřízněny s módními krátkými traperskými lyžemi - kdo ví. Ostentativní nezájem lyžařských encyklopedií a muzejních expozic si však rozhodně nezaslouží. S jejich jménem je spojena plejáda nádherných bláznů, cvoků, kteří, byť by neposunuli pokrok ani o píď, aspoň to zkusili.

Pokračování článku »

Pryč od Říma

04. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 

Vztah mých rodičů k církvi byl - no, řekněme laxní. Přesto jsem pokřtěný římský katolík. Kostely mě fascinují svou architekturou, uměleckou monumentalitou a proč to nepřiznat, i zvláštní atmosférou pokory a odevzdání, ale praktikující věřící nejsem. Jen jako školák jsem na mše a jiné liturgické obřady občas chodíval, abych si nezkazil známku z náboženství, které bylo za mého mlada povinné.

Pokračování článku »

Pes, co uměl jazyky

04. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 

Dýchavičný náklaďáček vysupěl kolem ještě nezarostlého tankového příkopu, ve kterém se bezostyšně rozvaloval téměř neporušený obrněnec, na táhlé návrší. Očím pětiletého kluka, zachumlaného na korbě mezi bednami šatstva a nádobí, se ve zpětném pohledu náhle vztyčil horizont, vyplněný mohutnou kulisou neznámých hor.

Pokračování článku »

Na vlastní oči

04. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Krakonoš Jindřich Buchal - Benecký

Na Sněžce jsem byl poprvé se školním výletem ve druhé třídě. Lanovka toho léta roku 1949 jezdila pouze na Růžovou horu. Úsek na královnu pohoří se teprve dokončoval. Takže po svých.

Pokračování článku »

Hubaté houby

04. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Požehnaná zahrada

Jsem noční pták. Předčasné vstávání je pro mne hrob. Dostat mě brzo ráno z postele dokážou spolehlivě jen tři věci. Starožitnosti, ženské a houby. Alespoň o houbách to platí stále a beze zbytku.

Foto Emilie Benová

Pokračování článku »

 
« 1 97 98 99 100 101 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.