Jsme tady doma

 
Pavel Klimeš a jeden z přátel Veselého výletu při vztyčování Červeného kříže na Dlouhém hřebeni

Životní filozofie vtěsnaná do tří obyčejných slov, která jsou mottem veškerého snažení obou bratrů Klimešových z Horního Maršova. Ještě jejich rodiče přišli do poválečně osiřelého pohraničí z různých koutů vnitrozemí. Oni jsou již generací místních rodáků a malebné údolí Úpy zvolili za své „báječné místo k žití". Chybí jim přezíravý pohled přistěhovalecké generace ke všemu  „německému". Bez okázalých gest a velkých slov se s pokorou snaží navázat zpřetrhanou kontinuitu s odkazem předků, byť jiného etnika.

Foto: Pavel Štecha

Pokračování článku »

Neznámý erb trutnovského starosty JUDr. Hieronyma Rotha

12. dubna 2009    DROBKY - z Krakonošova vousu
 
Erb rytíře Hieronyma Rotha

V Rakouském státním archivu ve Vídni [1] se mi s pomocí tamějšího kolegy Petera Ratha, podařilo vypátrat málo známou grafickou podobu erbu rytíře Hieronyma von Rotha, v letech 1864 - 1873 úřadujícího starosty města Trutnova. Jeho příběh z prusko-rakouské války v roce 1866, dramatické zatčení společně s dalšími 18 spoluobčany 27. června, osmdesát dní krutého věznění v Hlohově a slavnostní návrat po propuštění [2] na přímluvu generála Gablenze, [3] je díky tradičním oslavám jediného rakouského vítězství v této válce právě v bitvě u Trutnova, dodnes živý a zasvěcenému publiku všeobecně znám. [4] Na základě útrap z vězení a hrdinného postoje byl starosta Roth, ani ne týden po návratu na svobodu, 18. 9. 1866 aklamačním hlasováním všech 22 členů obecního výboru slavnostně jmenován čestným občanem města Trutnova [5] a následně i mnoha dalších míst v regionu. [6] Císař Františk Josef I. mu za prokázanou statečnost a loajální postoj k monarchii udělil vysoké rakousko-uherské vyznamenání, řád Železné koruny III. třídy a císařským diplomem z 24. 3. 1867 vystaveným ve Vídni, jej povýšil do rytířského stavu s uvedeným erbem. Popis erbu - v černo-červeně polceném štítě, heraldicky vpravo zlatý korintský sloup, vlevo svěšený černo-stříbrně dělený řetěz s pěti články a s okovy na obou koncích. Dva korunované turnajské helmy: 1. klenotem černá rozepjatá orlí křídla a mezi nimi sloup jako ve štítě; přikrývadla černo-zlatá; 2. klenotem rozepjatá orlí křídla červené barvy, příčně okovy jako ve štítě; přikrývadla červeno-stříbrná [7] - publikovaný v ročence německého Krkonošského spolku v roce 1927 [8], shodný s popisem ve vídeňském archivu, se s barevným vyobrazením v některých detailech rozchází (levá pokrývadla jsou červeno-zlatá, nikoliv stříbrná, taktéž řetěz s okovy, jak na štítě, tak v klenotu, je černo-zlatý). Publikováním tohoto v regionu téměř neznámého nebo zapomenutého erbu bych rád přispěl k rozšíření znalostí o jednom z význačných občanů města Trutnova v minulosti.

Pokračování článku »

Odkazy

 

Veselý výlet sezónní noviny východních Krkonoš

Krkonoše - Jizerské hory měsíčník o přírodě a lidech

Krkonoše - krajina plná zážitků

S Turistou po Krkonoších - pro "fejsbůkáře"

Rhodéský ridgeback Caya Ann a Fantine Ann z Valdštejnských lip (Fanča a Týna) + fotogalerie

Cínové betlémy Petra Rýgra

Svoboda nad Úpou oficiální stránky městského úřadu

Staré Trutnovsko na dobových pohlednicích

Svobodský expres - internetový časopis města Svoboda nad Úpou vydává Stanislav Ondráček

Rýchorská lokálka - nový pokus Stanislava Ondráčka

Fotogalerie téhož Standy - doslova rajská. Rajčat se urodilo, takže i tady

Zpravodajský regionální web fotografa Pavla Křivky - původní stránky zde.

Schlaraffia - oficiální stránky organizace (německy)

Das Riesengebirge - pestré čtení o historii Krkonoš v němčině

Nakladatelství Bor - regionální nakladatelství severovýchodních Čech

Roman Karpaš - grafické studio, nakladatelství a prodej knih

Pozitivní noviny - pohoda a optimismus na síti

Jan Drocár - spolupracovník po internetu a spřízněná duše

Terra altera - domovská stránka přítele Luďka Jiráska

Luďkovy obrázky z turistiky v Podkrkonoší

Česká speleologická společnost, Speleo Albeřice - zajímavosti z podzemí

Trutnov - město draka - občanské sdružení

Vlastimil Kadeřábek - Kozí farma Sklenářovice a fotogalerie

Hotel pod Pralesem - oáza klidu uprostřed přírody

Alois Miláček - fotogalerie z tuzemska i z ciziny; nový web

Česká šlechta - rodokmeny, zajímavosti, rozhovory

Pohledy Egona Wienera, písmáka z Jizerských hor

Letecké snímkování - krajina z nadhledu

První internetové muzeum císaře Franze Josefa I.

Svazek obcí Východní Krkonoše

Dům Pod Jasanem - tkalcovské muzeum a kurzy

Pokračování článku »

Svoboda nad Úpou - curriculum civitatis

 
Náměstí ve Svobodě nad Úpou v poslední čtvrtině 19. století

Oblíbený totalitní vtip, že jediná Svoboda v Československu je Svoboda nad Úpou, zpopularizoval jméno krkonošského městečka daleko za hranicemi republiky. Souvislosti jeho vzniku však zná málokdo.

O dávnověku krajiny při řece Úpě, dlouho tvrdošíjně přetrvávala bájná mystifikace Šimona Hüttla. Tento jinak seriózní trutnovský kronikář rudolfínské doby ve své Vesnické kronice posunul založení Trutnova a okolních vesnic na samý práh našeho tisíciletí. Ověřené historické prameny však pocházejí většinou až ze století třináctého. V případě Svobody n. Úpou jsou archivy němé dokonce ještě dalších tři sta let. Nepodložené zprávy o nálezech zlata v jejím okolí nesou sice datum 1241, opravdový boom však byl odstartován teprve s příchodem korutanského důlního odborníka Kryštofa z Gendorfu (1497 - 1563), který se postupným získáváním panství Vrchlabí, Žacléře a Trutnova stal největším magnátem své doby ve východních Krkonoších. O sféry svého vlivu se dělil se starým českým rodem Zilvárů z Břečtejna, kteří drželi panství vlčické, ale i část Trutnova. V době, kdy Gendorf začal budovat své velkolepé sídlo - vrchlabský zámek, vymohl Kryštof Zilvár (1504 - 1579) na panovníkovi pro rychle se rozrůstající hornickou osadu pod Černou horou povýšení na městys s erbem a s horními svobodami.

Pokračování článku »

Plachty a křídla ve větru nad Bílou loukou

 

"Báječné muže na létajících strojích" soustředil kolem sebe na přelomu 20. a 30. let minulého století spolumajitel nejstarší hřebenové boudy v Krkonoších Eugen Bönsch. Zarovnané, mírně zvlněné náhorní plošiny kolem Luční boudy nabízejí k plachtění téměř ideální podmínky, jako snad žádné jiné pohoří ve střední Evropě. Z kolébky plachtařského sportu v oblasti Rhön přišel v roce 1923 do slezského Podkrkonoší konstruktér - samouk Gottlob Espenlaub (25. 10. 1900 - 9. 1. 1972), duchovní otec organizovaného létání i zdejší vyhlášené plachtařské školy. Manévrování německých plachtařů s bezmotorovými stroji nad společným hřebenem Krkonoš je tudíž známo již od roku 1924. Nejčilejšími iniciátory byli Edmund Schneider (27. 7. 1901 - 5. 7. 1968) a ing. Wolf Hirth (28. 2. 1900 - 25. 7. 1959), kteří spolu v městečku Grunau v jeleniogórské kotlině (dnes Jeżów Sudecki) při zmiňované pilotní škole založili v roce 1928 leteckou továrnu, z níž později vyšlo několik řad oblíbených modelů větroňů Grunau-Baby, na celém světě dlouho užívaných a populárních Bejbinek. Schneider založil po válce novou leteckou továrnu v Austrálii, kterou dnes provozuje jeho syn Harry.

Pokračování článku »

Nejsou parohy jako parohy

 

Grafický list Jana Čáky z cyklu československých horních měst, vydávaných v 80. letech minulého století v Příbrami, s malebným průhledem hlavní svobodskou ulicí lemovanou měšťanskými domy na dominantní věž někdejší radnice z roku 1869, představuje jednu ze starších podob městského znaku. Autor vychází z heraldického ztvárnění nejstarší známé městské pečetě z roku 1634, jejíž unikátní typář, evidovaný ještě před II. světovou válkou v místním vlastivědném muzeu, zřízeném v budově školy, je dnes, bohužel, v neoprávněném držení soukromé osoby. V této podobě byl znak Ferdinandem I. údajně udělen rostoucí hornické osadě pod Rýchorami 30. 8. 1546, při jejím doloženém povýšení na městečko. Srnčí paroží pod zkříženými hornickými „fajslíky" je v řeči heraldiků tzv. mluvícím znamením, odkazujícím v němčině původních obyvatel zároveň na nedaleké zlatonosné Rýchory.

Pokračování článku »

Ve znamení sovy

 

Středověk neskončil, středověk trvá... nejsou jen slova známého šlágru současné české pop muzik. V případě tajemného spolku Schlaraffia je to i živá skutečnost. Většina mužských členů společenské smetánky z německy mluvících kruhů Trutnova, Hostinného, Vrchlabí, Špindlerova Mlýna, Janských Lázní a mnoha menších sídel v okolí, měla po několik dekád koncem minulého a začátkem právě končícího 20. století tu čest, být také jejími členy. Záhadné propojení se stejně smýšlejícími přáteli na celém světě, humanistické ideály a svobodné myšlení, bylo trnem v oku nacistům i komunistům. V roce 1935 byla Schlaraffia oficiálně rozpuštěna. Totalitní kazisvěti v našem regionu dokonce v 50. letech důsledně skartovali celý obsáhlý archivní fond trutnovské pobočky v okresním archivu.

Pokračování článku »

 
« 1 106 107 108 109 110 114 »

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzám návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas s naším využíváním souborů cookie. Další informace.