Freiheit

Některé stavby přetrvávají staletí, po jiných nezůstane třeba jen během jednoho člověčího života ani stopy. Jak se krajina dynamicky proměnila během posledního půlstoletí, můžou internetoví nadšenci sledovat z ptačí perspektivy na leteckých snímcích celé republiky, přístupných například na interaktivní mapové aplikaci cenia -  http://kontaminace.cenia.cz/. Možnost přenést se pouhým kliknutím ze současnosti do stavu téhož místa při leteckém snímkování v roce 1953 je navýsost poučná, i přes poněkud zhoršenou kvalitu černobílé kopie. Příkladem budiž publikovaný snímek bývalé Bischofovy vápenky na hranici Svobody nad Úpou a Mladých Buků, pořízený od železniční trati směrem na západ k silnici z Trutnova do hor a souběžnému korytu Úpy.

Plesová sezóna je opět v plném proudu a i letos, stejně jako před lety, je ples, bál, karneval, společenským vrcholem roku. Ve víru hudby, tance a elegance trávily slastné okamžiky také početné generace svobodských občanů. I když v dávné historii byly plesy především záležitostí aristokracie a společenské smetánky, v 19. století zlidověly a málokdo ví, že jedním z významných propagátorů spolkových tanečních slavností byl i svobodský rodák Josef Steidler (*1788), kovář a později hostinský U bílého lva v České Skalici. Z prvního jím uspořádaného „jiřinkového bálu" u příležitosti spolkové výstavy pěstitelů jiřin v roce 1837 si odnesla titul královny krásy mladičká Božena Němcová, pozdější nejvydávanější česká spisovatelka. Úsměvná je i dlouho tradovaná historka z prvního poválečného roku 1946, kdy Národní tělovýchovná jednota ve Svobodě nad Úpou hodlala uspořádat maškarní rej jako „Ráj zlatokopů" v reminiscenci na zaniklou hornickou historii města. Provokativní dvojsmysl v té době stále aktuální, se ale nelíbil obecnímu zastupitelstvu, a tak jej schvalovací komise smetla se stolu. Staromilská pozvánka na bál včelařů o rok později hovoří sama za sebe.

Slavnostně osvětlený vánoční strom před mateřskou školou získal letos novou bohatší výzdobu a úplně poprvé je jeho rozsvícení spojeno i s malým programem pro veřejnost. Povězme si pár historických zajímavostí o tomto koutu našeho města. „Kozí plácek" s prašnou křižovatkou, uprostřed kterého byla v roce 1933 postavena celkovým nákladem 5 300 Kč, podle projektu místní stavební kanceláře Fischer a Hollmann, malá meteorologická stanička vybavená základními měřicími přístroji, nazývali svobodští starousedlíci s poetickou nadsázkou Malé náměstí.

Foto Stanislav Ondráček 

Jednou ze zaniklých, kdysi však významných svobodských provozoven, byla továrna na svíčky, voskové zboží, mýdlo a krystalovou sodu podnikatele Franze Stephana, která pod značkou Sana existovala ještě v několika poválečných letech v polovině minulého století. Firmu založil v roce 1874 svobodský rodák Franz Stephan senior (*7. 12. 1851 ve Svobodě nad Úpou - + 18. 11. 1920 tamtéž) vyučený voskař a cukrář ve svém rodném domě č. 71 stojícím na náměstí od roku 1602. Na začátku 20. století, kdy již přibyly v zadním traktu domu některé provozní objekty, jej v roce 1903 zbořil a na jeho místě nechal vystavět honosný měšťanský dům pro svou rodinu, což dodnes připomíná viditelný základní kámen s fragmentem z původního stavení, zazděný v obvodové zdi (ze dvora). Záhy získal výsadní císařské privilegium na výrobu zdobených svíček všech možných tvarů a velikostí, které pomocí výpravných katalogů a oceněné na mnoha průmyslových výstavách vyvážel daleko za hranice regionu.  

O starobylém přemostění řeky Úpy se v SF psalo již několikrát, takže jen krátká rekapitulace: První zmínka o dřevěném mostu mezi Mladými Buky a Svobodou nad Úpou je z roku 1553 v trutnovské kronice Simona Hüttla. Tradiční, mnohokrát obnovovaná zastřešená celodřevěná věšadlová konstrukce byla v roce 1703 stržena povodní a narychlo spíchnuté provizorium sloužilo až do roku 1712. V červenci téhož roku byl dán do provozu důkladný, opět však dřevěný most, který pravidelně průběžně opravován vydržel až do roku 1892. Již značně sešlý byl v té době nahrazen jednoobloukovým kamenným mostem podle plánů Otto Fiedlera a Václava Havránka z Hostinného, kteří na jeho výstavbu najali zkušené italské kameníky. Z celkové šířky 9 metrů zabíraly na každé straně metr a čtvrt pohodlné chodníky a veškeré náklady ochudily obecní pokladnu o 14 200 zlatých rakouské měny. V roce 1897 ho jedna z největších povodní 19. století natolik poškodila, že musel být po pouhých pěti letech stržen. Od roku 1898 slouží na okresní náklady zbudovaný současný železný nýtovaný most o délce 20 metrů, usazený ve výšce 3,70 m na dvou kamenných pilířích, postavených vídeňskou firmou Rella a Neffe, která v té době prováděla regulaci Úpy. Od začátku 20. století jej stráží kamenná socha patrona místního kostela svatého Jana Nepomuckého, jehož jméno most v ústním podání pozvolna přejímá. Důkladnou opravou prošel v 90. letech minulého století a generálka skončená v letošním létě je ještě v živé paměti.

Z  nedávno nalezeného archivu svobodské projekční kanceláře Fischer a Hollmann je i uvedený frontální pohled na budovu tradiční místní lékárny U Panny Marie Pomocné, dnes U černého orla, jak jej v roce 1920 nakreslil ing. Kleofáš Hollmann z Vrchlabí. I na nepříliš zdařilé reprodukci lze rozeznat odchylky od současného stavu v členění fasády, především v uspořádání dveřních a okenních otvorů přízemí. Už první svobodský lékárník Emanuel Breuer z Trutnova zřejmě před zahájením provozu lékárny dne 1. června 1865 proboural nový samostatný vstup a opatřil jej honosným historizujícím dřevěným obložením.

Všeobecně známý nález truhly s pozůstalostí českého génia Járy Cimrmana v Liptákově v Jizerských horách i s nešťastným závěrečným pyrotechnickým efektem, není v českých luzích a hájích nic zvlášť neobvyklého. A to není třeba připomínat takové historické perly, jako byly svého času rukopisy královédvorský a zelenohorský, či podvržený archiv nacistických dokumentů z padělatelské dílny tajné policie, vylovený z šumavského Černého jezera v létě roku 1964. Jakýkoli objev zapomenutých archiválií, byť i jen místního významu, vyvolá vždy zvýšený zájem veřejnosti. Také ve Svobodě nad Úpou byla při vyklízení letitého haraburdí z přístavby za budovou Městského úřadu, nazývanou „šatlava", na jaře letošního roku (2010) objevena doslova regionální bomba. V objemné dřevěné bedně o rozměrech 104 x 88 x 53 cm s transportními držadly na bocích a okovaným víkem uzamykatelným na petlici byl uložen archiv stavebních výkresů renomované architektonické projekční kanceláře Oskara Fischera a Franze Hollmanna se sídlem ve Svobodě nad Úpou a pobočkou ve Vrchlabí, obsahující stovky skic, návrhů i prováděcích plánů z meziválečného období až do roku 1945. Je připojeno i několik starších plánů od jiných architektů, pokud na ně uvedená firma ve své činnosti navazovala.