Plesová sezóna je opět v plném proudu a i letos, stejně jako před lety, je ples, bál, karneval, společenským vrcholem roku. Ve víru hudby, tance a elegance trávily slastné okamžiky také početné generace svobodských občanů. I když v dávné historii byly plesy především záležitostí aristokracie a společenské smetánky, v 19. století zlidověly a málokdo ví, že jedním z významných propagátorů spolkových tanečních slavností byl i svobodský rodák Josef Steidler (*1788), kovář a později hostinský U bílého lva v České Skalici. Z prvního jím uspořádaného „jiřinkového bálu" u příležitosti spolkové výstavy pěstitelů jiřin v roce 1837 si odnesla titul královny krásy mladičká Božena Němcová, pozdější nejvydávanější česká spisovatelka. Úsměvná je i dlouho tradovaná historka z prvního poválečného roku 1946, kdy Národní tělovýchovná jednota ve Svobodě nad Úpou hodlala uspořádat maškarní rej jako „Ráj zlatokopů" v reminiscenci na zaniklou hornickou historii města. Provokativní dvojsmysl v té době stále aktuální, se ale nelíbil obecnímu zastupitelstvu, a tak jej schvalovací komise smetla se stolu. Staromilská pozvánka na bál včelařů o rok později hovoří sama za sebe.
Malé náměstí

Slavnostně osvětlený vánoční strom před mateřskou školou získal letos novou bohatší výzdobu a úplně poprvé je jeho rozsvícení spojeno i s malým programem pro veřejnost. Povězme si pár historických zajímavostí o tomto koutu našeho města. „Kozí plácek" s prašnou křižovatkou, uprostřed kterého byla v roce 1933 postavena celkovým nákladem 5 300 Kč, podle projektu místní stavební kanceláře Fischer a Hollmann, malá meteorologická stanička vybavená základními měřicími přístroji, nazývali svobodští starousedlíci s poetickou nadsázkou Malé náměstí.
Foto Stanislav Ondráček
Výstava

PŘEDKOVÉ A POTOMCI Z RODOKMENU
„OTCE KRKONOŠ"
PROSPERA PIETTE - RIVAGE
3. prosince 2010 - 31. března 2011
Výstava v Městském muzeu Žacléř
Slavnostní zahájení dne 3. prosince v 16.00 h
Co lze vyčíst z kousku kovu

Právě před 120 lety v době konání 4. župních tělocvičných slavností, světili vrchlabští turneři svůj spolkový prapor, na který se zmohli teprve šest let od založení spolku v roce 1884. Při té příležitosti byla ražena pamětní medaile z bronzové slitiny o průměru 30 mm se závěsným ouškem pro stuhu. Na líci je portrét otce zakladatele turnerského hnutí Friedricha Ludwiga Jahna (11. 8. 1778 - 15. 10. 1852) s německým opisem v mezikruží, jehož překlad zní: „Na památku svěcení praporu 20. července 1890". Vlevo pod portrétem je drobnými písmeny jméno medailéra „W. Pittner". Vídeňská ražebna Wilhelma Pittnera, založená v roce 1856, sídlící v Schönbrunnské ulici č. 19, měla v té době s mnoha místy v Krkonoších docela čilý obchodní styk, o čemž svědčí řada jiných regionálních účelových ražeb s její signaturou, ale i dochované písemné doklady, např. z tehdejšího Maršova II. Na rubu je v neorenesanční, době poplatné, zdobené kartuši čitelně ztvárněn znak města Vrchlabí a v opisu název vydavatele „Německý tělocvičný spolek Vrchlabí". Že byla tato zajímavá památka nabízena docela nedávno jistým obchodníkem se starožitnostmi z Německa na internetovém aukčním portálu eBay za sběratelsky přijatelnou cenu, je už jen autorská poznámka navíc.
In.: Krkonoše - Jizerské hory 11/2010
Svíčkárna

Jednou ze zaniklých, kdysi však významných svobodských provozoven, byla továrna na svíčky, voskové zboží, mýdlo a krystalovou sodu podnikatele Franze Stephana, která pod značkou Sana existovala ještě v několika poválečných letech v polovině minulého století. Firmu založil v roce 1874 svobodský rodák Franz Stephan senior (*7. 12. 1851 ve Svobodě nad Úpou - + 18. 11. 1920 tamtéž) vyučený voskař a cukrář ve svém rodném domě č. 71 stojícím na náměstí od roku 1602. Na začátku 20. století, kdy již přibyly v zadním traktu domu některé provozní objekty, jej v roce 1903 zbořil a na jeho místě nechal vystavět honosný měšťanský dům pro svou rodinu, což dodnes připomíná viditelný základní kámen s fragmentem z původního stavení, zazděný v obvodové zdi (ze dvora). Záhy získal výsadní císařské privilegium na výrobu zdobených svíček všech možných tvarů a velikostí, které pomocí výpravných katalogů a oceněné na mnoha průmyslových výstavách vyvážel daleko za hranice regionu.
| « 1 127 128 129 130 131 188 » |


